Repliky mincí.

Repliky mincí

REPLIKY MINCÍ
( 50 produktů v prodeji. )

Slavné mince našich zemí v moderním zpracování. Zlatá a stříbrná replika pražského groše Ladislava pohrobka a Biatec - zlatá a stříbrná replika hexadrachmy bratislavského typu ražena Pražskou mincovnou a.s. Rozšiřte svou sbírku o tuto exkluzivní ražbu z drahých kovů. K dostání na zlate-mince.cz.

Maundy Money Příběh královského daru
Drobné stříbrné mince představující tisíciletí anglické tradice a hodnot.

Z rukou krále je obdrželi chudí roku 1210 v Knaresborough a stejně je dostávají vybraní příjemci i dnes. Obyčejné oběhové mince i speciální ražby se s hrdostí dědily z generace na generaci, ale byly i prodávány v dobách nouze. Své kouzlo si zachovaly dodnes, vždyť je ve svých rukou měl sám panovník.

Royal Maundy: dárky pro chudé
Život ve středověké Anglii se nesl ve znamení četných společenských a náboženských rituálů. Jedním z nich byl i maundy. Jméno dostal z latinského „mandatum“- příkaz. Podle Bible jím Ježíš při poslední večeři vyzýval apoštoly aby se milovali navzájem. Podle jiné verze souvisel název se saským mand - košík, ve kterém se předávaly dary. Původně se ceremoniál konal vícekrát do roka, od vlády Eduarda I. pak pouze jednou, zpravidla okolo Maundy Thursday, Zeleného čtvrtku. Maundy probíhaly většinou uvnitř paláce nebo královské rezidence. Chudí byli uvedeni do největší z místností a za přítomnosti dvořanů usazeni k dlouhým stolům, kde jim král nebo jeho potomci, pro které byla účast součástí politického a náboženského vzdělání, podle tradice umývali nohy. Král tak službou chudým dokazoval svoji velikost a autoritu. V pozdějších dobách byli přítomni vybraní šlechtici případně papežský legát. Po vzoru panovníka měla své maundy i šlechta.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.

Heraldika na mincícha medailích (7)
Baroko – dynamické, komplikované, reprezentativní

Pozdně renesanční erby jsou proti předchozím složitější, jak svým heraldickým scénářem, tak výtvarnou formou. Nový sloh, baroko, měl ale ještě prohloubit a dovršit vývoj v tomto směru. Na sdělnost heraldiky tedy čekala zatěžkávací zkouška. Zároveň se stupňovala expresivita barokních erbů, jak v plasticitě, tak v liniích.

Na rozlehlém staveništi paláce, kterému padla za oběť řada malostranských domů, se v létě roku 1624 radili dva muži. Zedníci a políři je opatrně obcházeli. Dobře věděli, že jednomu z nich, Albrechtu z Valdštejna, není radno zkřížit cestu. Ten se ale zcela věnoval svému společníkovi, což byl f lorentský architekt Giovanni Battista Pieroni. Vévoda se k němu choval s neobv yklým respektem, nikoli však bez důvodu. Ital mu přinášel stavební novinky ze své vlasti a Valdštejn toužil, aby jeho sídlo bylo působivé po všech stránkách. Dnes už víme, že jejich spolupráce byla plodná. Sala terrena v palácové zahradě je toho dokladem a Valdštejnský palác je jednou ze staveb stojících na samém počátku barokního slohu v naší zemi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU